Dějiny města Lubaň

V  první polovině XIII století vladnoucí Milskem čeští králové začali ve velkém měřítku osidlovací akce. Důležitou části osidlování bylo zakládaní nových městských středisk. Kolem roku 1220 na levým břehu řeky Kwisy, vedle staré vesničky prováděno lokaci královského města, které měnovano Lubaň. V záměru panovníka nové středisko na jedné straně mělo kontrolovat důležitou komunikační trať ( Vysoká cesta), na druhé straně mělo vzmocňovat lokální hospodařské vztahy. Lubanň v  okamžiku lokaci se naházel v  hranicech zemi zvané Milsko. Během času na popsání zemi mezi řekou Kwisou a Čarnou Elsterou se použivalo také jiné názvy. Žádný název nebyl trvalý jako vznikly koncem XV stoleti nazev Horní Lužice. A takto Lubaň byl a je městem hornílužickým, aspoň od roku 1815 administrativní je svázaný z  Dolním Slezskem.

Přes založení Lubaně českým králem, během mnohých století jehož obyvatelé vzdávaly hold různým panovníkům. Od doby lokaci do roku 1253 město se naházelo pod žezlem českých monarchů. Dalé až do roku 1319 nastala doba vlády braniborských markrabích z  askanské dynastie. V  nasledující době tj. v  letech 1319 – 1346 panovníkem Lubaně byl slezský kníže Henryk Jaworský. Po jehož smrti se vrátil Lubaň pod vládu českých králů. V  letech 1469-1490 město patřilo vládě uherského panovníka Matěje Korwina. Dřivenovověkou epochu v  dějinach Lubaně otvirá vláda jagellonská ( 1490-1526). Po Jagelloncích nastoupili Habsburgové. Horní Lužicí vládnuli do doby pražského míru v  roce 1635. Z  jehož ustanovení hornílužická markrabství zůstalo předano Sasku. Od te doby nasledujících 180 let obyvatelé Lubaně sloužili saským kurfirstrům. Videnský kongres, který uzavřel napoleonské války, přinesl změny. Tentokrát obyvatelé Lubaně byli pod vládou pruského krále až do doby spojení Německa v  roce 1817. V  hranicích německého státu byl Lubaň do roku 1945. Po ukončení druhé světové války Lubaň patřil Polsku.

Město Lubaň může být hrdé na svou minulost, která počitá skoro osm století. Kdo se zajímal dějinámi města, jistě si všiml, že je to velmi bohaté, ale i komplikované dědictví. Osud často nebyl laskav hradu nad Kvisou. V  dějinách Lubaně mame mnohé požáry, které způsobilý úplné vyhoření městské zastavby, dlouhé, ničicí a stalé se vracející války a také bezohledné epidemě. Však musíme říct, že těžké okamžiky dějin města ukazují nezlomnost obyvatel Lubaně kteří se vždy snažili s  velkým nadšením vrátit město do původního stavu, aspoň situace vypadala beznadějně. Samozřejmě, nemůžeme říct, že dějiny města to jenom neštěstí a pohromy. Během století Lubaň prožival zaroveň doby klídného vyvoje a leta vyjimečné prosperity. Velmi uspěšné byly: první pol. XVI stol., konec XVII stol., II polovina XIX stol.  a počátek XX století.

Dějiny udělaly z  Lubaně velmi zajimavé místo. Pohraničí Horní Lužici a Dolního Slezska od vždy bylo uzemím pronikání kultur, myšlenek,vír a různých politických, hospodařských a militarních interesů. V  konsekveci městská krajina získala neopakovatelný kolorit. Velmi živě je možno tady citit duše minulosti jak pozitivní současní energie. Avšak, aby mít svou vlastnítočku zření je třeba poznat minulost města. Proto povzbuzujeme k  přečtení knižky Lubań wczoraj i dziś ( Luban včera a dnes) od Waldemara Beny. Kníha v  pdh se nachazí v  přiloe, dole strany.